DŮVĚRA V TELEVIZNÍ REKLAMU OČIMA ODBORNÍKŮ

20. 11. 2026 | 10 minut čtení20. 11. 2026
Co v článku najdete
  • Televizní reklamě lidé důvěřují více než reklamě na sociálních sítích
  • Proč veřejná reklamní sdělení působí důvěryhodněji než soukromá
  • Jak televizní reklama ovlivňuje vnímání kvality a síly značky
  • Význam profesionálního prostředí pro důvěryhodnost reklamy
Stejná značka, stejný reklamní příslib, ale jiná míra důvěry. Záleží totiž i na tom, kde se s reklamou setkáváme. Výzkumy ukazují, že televizní reklama má, pokud jde o důvěru spotřebitelů, výrazný náskok před reklamou na sociálních sítích. A naznačují ještě něco zajímavějšího: prostředí, v němž značka inzeruje, může ovlivnit i důvěru spotřebitelů ve značku samotnou. Světový den televize, který každoročně připadá na 21. listopadu, je proto příležitostí podívat se na tento vztah očima odborníků na reklamu, psychologii a marketing.

Přednosti televizní reklamy se dají prezentovat kreativněji než prostřednictvím čísel a výsledků výzkumů – to skvěle podařilo marketingovému odborníkovi Marku Ritsonovi. Expert na behaviorální psychologii Richard Shotton zase vysvětluje, proč může záležet na tom, zda značka své sliby pronáší před jednotlivcem, nebo před miliony lidí. Reklamní legenda John Hegarty připomíná, že skutečná důvěra musí vycházet z pravdy, zatímco Orlando Wood a Peter Field hledají souvislosti mezi emocemi, důvěrou a dlouhodobým úspěchem značek. Jejich poznatky přitom nabízejí zajímavý pohled i na konkrétní televizní reklamy, které dokázaly diváky oslovit.

O významném postavení televizní reklamy není sporu a potvrzuje je i britský výzkum Credos Trust Tracker 2025, jehož výsledky zveřejnila organizace Advertising Association v únoru 2026. Podle průzkumu důvěřovalo televizní reklamě 46 % britských respondentů, zatímco online reklamě 31 %, reklamě na sociálních sítích 27 % a reklamě influencerů 25 %. Zajímavý je také vývoj v čase. V roce 2021 televizní reklamě důvěřovalo 33 % respondentů. Během následujících čtyř let tedy důvěra vzrostla o 13 procentních bodů.

Mark Ritson: Televize jako převratná novinka


Právě vysokou důvěryhodnost televize považuje za jednu z jejích významných předností marketingový odborník Mark Ritson. Na konferenci Vision 2025, kterou v říjnu 2025 uspořádala britská organizace Thinkbox, představil originální myšlenkový experiment: jak by se reklamní průmysl díval na televizi, kdyby byla vynalezena teprve dnes? Ritson se v přednášce stylizoval do role technologického vizionáře, který představuje zcela nový reklamní kanál. Jeho hypotetický „vynález“ dokáže získávat pozornost širokého publika, vyvolávat silné emoce a současně poskytovat důvěryhodné prostředí pro komunikaci značek. „Víme, že spotřebitelé, možná z velmi dobrých důvodů, nemají vůči mnoha médiím přílišnou důvěru,“ upozornil Ritson.

Řešením tohoto problému je podle něj televizní reklama. Její důvěryhodnost Ritson vnímá jako jednu z předností, které značkám mohou pomáhat při budování dlouhodobých vztahů se spotřebiteli. Jeho pohled na věc zároveň připomíná, že reklamní kanály nelze posuzovat pouze podle ceny za zásah nebo počtu impresí. Důležité může být také to, jak publikum reklamu v daném prostředí vnímá.

Richard Shotton: Veřejným příslibům věříme více než těm soukromým


Zajímavé vysvětlení důvěryhodnosti televizní reklamy nabízí také Richard Shotton, odborník na behaviorální vědu a autor knihy The Choice Factory.

Na odborné akci Thinkbox v listopadu 2024 upozornil, že důvěra v reklamní sdělení není ovlivněna pouze jeho obsahem. Významnou roli může hrát také způsob, jakým je komunikováno. Podle Shottona lidé snáze uvěří tvrzení pronesenému veřejně před velkým publikem než stejnému tvrzení sdělenému jednotlivci v soukromí. Vysvětlení spočívá v takzvané psychologii veřejného příslibu. Pokud někdo veřejně prohlásí něco, co se později ukáže jako nepravdivé, vystavuje se většímu reputačnímu riziku. Publikum proto může veřejně komunikovanému tvrzení intuitivně připisovat vyšší důvěryhodnost. „Pokud máte sdělení, kterému lidé obtížně věří, zaměřte se více na vysílací média,“ doporučil Shotton s tím, že stejnému tvrzení mohou spotřebitelé snáze uvěřit v televizním či jiném vysílacím prostředí než při individuálně cílené komunikaci.

Podobný princip zkoumá také teorie nákladné signalizace (costly signalling). Ta vychází z předpokladu, že lidé mohou vnímat nákladnou a veřejně viditelnou aktivitu jako signál určité kvality, spolehlivosti nebo ekonomické síly. V reklamě to znamená, že spotřebitel může investici značky do televizní kampaně chápat jako projev jejího sebevědomí a přesvědčení o kvalitě vlastních produktů. Tento mechanismus podporují také výsledky výzkumu Signalling Success, který pro Thinkbox zpracovala společnost house51. Experimentální studie zahrnující 3 600 britských respondentů ukázala, že značky inzerující v televizi byly vnímány jako finančně silnější, kvalitnější a důvěryhodnější než značky propagované v některých jiných reklamních kanálech. Důležité je, že respondenti hodnotili fiktivní značky, u nichž se měnil především reklamní kanál. Výzkumníci tak mohli lépe oddělit vliv samotného mediálního prostředí od jiných charakteristik značky.

Televizní reklama tedy nemusí pouze předávat informace o produktu. Může také vysílat nepřímý signál o kvalitě, finanční stabilitě či úspěšnosti značky a ovlivňovat tak způsob, jakým ji spotřebitelé vnímají. Samozřejmě to neznamená, že nákladná televizní kampaň automaticky zaručuje kvalitu nebo pravdivost sdělení. Jde o psychologický mechanismus, který může ovlivňovat úsudek spotřebitele.

Záleží i na tom, v jakém prostředí se reklama objeví


Vliv mediálního prostředí na důvěryhodnost reklamy dokládá také výzkum Context Effects, který pro Thinkbox zpracovaly společnosti Map The Territory a Tapestry Research. Studie z roku 2024 zkoumala, jak různé podmínky sledování audiovizuálního obsahu ovlivňují vnímání reklamy. A jedno z nejzajímavějších zjištění se týkalo právě důvěry.

Podle výzkumu byla pravděpodobnost, že lidé budou reklamě důvěřovat, o 44 % vyšší, pokud se objevovala v profesionálně vytvořeném obsahu, než když byla zasazena do neprofesionálního obsahu. To naznačuje, že důvěryhodnost reklamního sdělení může být ovlivněna také kvalitou prostředí, v němž se s ním publikum setkává. Profesionální televizní tvorba přitom nemusí být důležitá pouze díky svému technickému zpracování. Pro spotřebitele může představovat také signál určitého standardu a odpovědnosti.

Právě na podobné souvislosti upozorňuje Richard Shotton, který připomíná, že na vnímání značky má vliv i to, v jakém kontextu se její reklama objevuje a jaké další značky se nacházejí v jejím okolí.

Důvěryhodná reklama může pomáhat budovat důvěryhodnou značku


Zatímco předchozí výzkumy zkoumaly důvěru v reklamní kanály a sdělení, další studie se zaměřují přímo na to, jak lidé vnímají značky, které v jednotlivých médiích inzerují. Podle analýzy Tapestry Research z roku 2025 označilo 24 % respondentů značky inzerující v televizi za důvěryhodné. U značek propagovaných na YouTube to bylo 12 % a na sociálních sítích pouze 9 %.

Další zajímavý pohled nabízí evropská studie RTL AdAlliance The Living Room Study 2026. Respondenti v ní hodnotili, nakolik by důvěřovali dosud neznámé značce, s níž se poprvé setkali prostřednictvím reklamy v určitém médiu. V případě lineární televize vyjádřilo důvěru 61 % respondentů, zatímco u sociálních sítí 33 %. Stejného výsledku jako televize dosáhla také reklama v kinech. Nejde zde samozřejmě o obecné hodnocení důvěryhodnosti televize. Výzkum zachycuje postoje respondentů k neznámé značce v různých reklamních prostředích. Přesto je tento rozdíl důležitý. Naznačuje, že samotný reklamní kanál může hrát roli při vytváření prvního dojmu o značce, s níž se spotřebitel dosud nesetkal.

Konkrétním příkladem tohoto využití televizní reklamy při budování důvěry je britská kampaň společnosti Back Market, která se zaměřuje na prodej repasované elektroniky. Značka vstoupila na britský trh s produktem, vůči němuž mohou mít spotřebitelé přirozené pochybnosti. Repasovaný telefon může být levnější a ekologicky šetrnější než nový, otázkou však zůstává jeho kvalita a spolehlivost. Značka proto potřebovala nejen zvýšit povědomí o své nabídce, ale také přesvědčit zákazníky, že repasovaným zařízením i samotné značce mohou důvěřovat. V televizní kampani realizované na podzim 2023 využila společnost lineární televizi i BVOD.


Video: Back Market – The New One (2023)

Výsledky zveřejněné v případové studii Thinkbox ukázaly, že ukazatel souhlasu s tvrzením „Back Market je značka, které důvěřuji“ překonal stanovený cíl o 13 %. Návštěvnost webu společnosti se v průběhu kampaně zvýšila o 46 %.

Sir John Hegarty: Základem značky je důvěra


Žádný reklamní kanál však nedokáže dlouhodobě nahradit důvěryhodnost samotného sdělení. Právě na tuto skutečnost upozorňuje sir John Hegarty, spoluzakladatel legendární reklamní agentury BBH a jedna z nejvýznamnějších osobností světové reklamy. V rozhovoru pro odborný server Little Black Book v srpnu 2020 zdůraznil, že úspěšná kreativní komunikace musí vycházet z pravdy. „Základem značky je důvěra. Důvěry lze dosáhnout jedině tehdy, když pracujete s pravdou,“ uvedl Hegarty.

Podle něj právě kampaně založené na pravdivém poznatku nejlépe obstojí ve zkoušce času. Kreativita přitom nemá pravdu nahrazovat, ale pomáhat ji sdělovat způsobem, který dokáže veřejnost zaujmout. Tento pohled dobře doplňuje výzkumy zabývající se důvěryhodností televizního reklamního prostředí. Televize může značce poskytnout příznivé podmínky pro komunikaci, ale samotná důvěra se musí opírat také o to, zda značka své přísliby skutečně naplňuje. Veřejně komunikované tvrzení může působit přesvědčivěji. Pokud se však později ukáže jako nepravdivé, reputační riziko, o kterém hovoří Richard Shotton, se může obrátit proti samotnému inzerentovi.

Hegarty tak připomíná, že dlouhodobá důvěryhodnost značky nestojí pouze na výběru správného reklamního kanálu. Je neoddělitelně spojena s pravdivostí komunikace a skutečnými zkušenostmi spotřebitelů.

Orlando Wood: Emoce, příběhy a důvěra


Vedle pravdivosti samotného sdělení může být pro dlouhodobý vztah mezi spotřebitelem a značkou důležitý také způsob, jakým reklama působí na emoce. Na tuto souvislost upozorňuje Orlando Wood, odborník na reklamní efektivitu a autor knih Lemon a Look Out.

Ve svém autorském článku Why ‘Showmanship’ Is Your Brand’s Ultimate Growth Engine, zveřejněném v lednu 2026 na platformě Think with Google, rozlišuje dva základní přístupy k reklamě. První označuje jako salesmanship. Jde o reklamu zaměřenou především na okamžitý prodej, která spotřebiteli předkládá konkrétní argumenty, proč má výrobek koupit právě teď. Druhý přístup, showmanship, vychází ze schopnosti reklamy vyprávět příběhy, probouzet emoce, využívat humor a vytvářet dlouhodobé asociace se značkou. Podle Wooda je právě druhý přístup zásadní pro budování dlouhodobé hodnoty značky. „Reklama založená na showmanshipu a oslovující široké publikum buduje mentální dostupnost značky, asociace a důvěru, díky nimž je následně účinnější i reklama zaměřená na prodej,“ vysvětluje Wood. A právě takovou strategii dlouhodobě využívá například britská značka Cadbury.


Video: Cadbury Dairy Milk – Garage (2023)

Peter Field: Důvěra patří k pilířům dlouhodobé reklamní efektivity


Souvislost mezi důvěrou, emocionálním působením a výsledky reklamních kampaní podrobně zkoumal také Peter Field, jeden z nejuznávanějších odborníků na marketingovou efektivitu. V rámci studie Why TV Is Still at the Heart of Effectiveness, zveřejněné v březnu 2024, analyzoval deset let dat o účinnosti reklamních kampaní z databáze britského Institute of Practitioners in Advertising a dalších výzkumných zdrojů. Na jejich základě identifikoval tři důležité přednosti televizní reklamy: pozornost, emocionální působení a důvěru. Pozornost je podle Fielda důležitá k tomu, aby reklamní sdělení vůbec mohlo ovlivnit spotřebitele. Emoce pomáhají vytvářet silnější a trvalejší vzpomínky na značku, zatímco důvěra představuje významnou součást jejího dlouhodobého vztahu se zákazníky.

Field zároveň upozorňuje na rozdíl mezi krátkodobou aktivací prodeje a dlouhodobým budováním značky. Reklama zaměřená na okamžitý prodej může přinášet rychlé výsledky, zatímco budování značky vytváří předpoklady pro budoucí poptávku a dlouhodobý obchodní růst. A právě v této oblasti podle Fieldovy analýzy televizní reklama nadále hraje důležitou roli.

Jeho závěry tak propojují poznatky dalších odborníků. Richard Shotton vysvětluje psychologické mechanismy důvěry, John Hegarty připomíná význam pravdivosti reklamního sdělení a Orlando Wood ukazuje, jak mohou emocionální příběhy vytvářet dlouhodobý vztah ke značce. Field pak tyto poznatky zasazuje do širšího kontextu marketingové efektivity.

Důvěryhodnost jako dlouhodobá výhoda televizní reklamy


Výzkumy i názory odborníků ukazují, že důvěryhodnost televizní reklamy má několik vzájemně propojených rovin. Každý z těchto pohledů osvětluje jiný aspekt důvěry. Společným jmenovatelem je však skutečnost, že úspěšná reklama nemusí pouze získat pozornost a přesvědčit spotřebitele k nákupu. Může také přispívat k tomu, aby značku považoval za známou, spolehlivou a hodnou důvěry. Televize k tomu podle řady výzkumů nabízí příznivé podmínky. Samotné reklamní prostředí však důvěryhodnost značky nezaručuje. Tu musí inzerent dlouhodobě potvrzovat pravdivou komunikací, kvalitou svých produktů a naplňováním příslibů, které spotřebitelům dává.

Právě spojení důvěryhodného reklamního prostředí s přesvědčivou a pravdivou komunikací může představovat jednu z důležitých předností televizní reklamy při dlouhodobém budování značek.
Načítání dalších...