Streamování už dnes není doménou mobilních telefonů nebo počítačů. Často začíná přímo na televizní obrazovce – konkrétně na domovské stránce chytré televize. Ačkoliv mají diváci v evropských domácnostech k dispozici celou řadu cest, jak se ke streamovanému obsahu dostat, nejčastějším vstupním bodem je právě rozhraní samotné televize.
Obývací pokoj jako centrum dění
Výzkum ukazuje, že místům, kde je sledován videoobsah, jednoznačně dominuje obývací pokoj: právě zde nejčastěji sleduje lineární televizi 86 % Evropanů, za ním výrazně zaostává ložnice s 22 %. V širším pohledu na videoobsah obecně uvádí přibližně 83 % respondentů obývací pokoj jako hlavní místo sledování, což ukazuje na jeho trvalou dominanci. Ve srovnání s jinými regiony jsou zde patrné významné rozdíly – preference obývacího pokoje je v Evropě o zhruba o 20 procentních bodů vyšší než v USA.
Společné sledování sbližuje
Společné sledování zůstává v Evropě důležitou součástí televizního zážitku. I přes rostoucí nabídku platforem a individuálních zařízení lidé často sledují obsah společně – televize tak nadále funguje jako prostor pro sdílené chvíle. 45 % Evropanů pravidelně sleduje obsah na BVOD platformách s partnerem nebo přáteli.
Tento fenomén je ještě silnější u mladších generací. Podíl lidí, kteří souhlasí s tím, že společné sledování posiluje sociální vazby, se ale napříč věkovými skupinami liší: souhlas vyjadřuje 68 % respondentů ve věku 18–24 let, 63 % ve skupině 25–34 let, 40 % mezi lidmi ve věku 35–49 let a 54 % u skupiny 50–64 let. Společné sledování tak není jen zvykem, ale i důležitým sociálním prvkem – umožňuje sdílené prožívání emocí, podporuje komunikaci a odlišuje televizní zážitek od individuální konzumace obsahu na osobních zařízeních.
Televizní obsah zůstává hlavní volbou
Televizní obsah – tedy kombinace lineární televize a streamovacích platforem vysílatelů (tzv. Total TV) – zůstává v Evropě každodenní součástí sledování. 55 % Evropanů sleduje Total TV každý den. To potvrzuje, že tradiční televizní obsah – ať už vysílaný živě, nebo prostřednictvím BVOD – zůstává pevnou součástí každodenních diváckých návyků. Níže uvedený graf ukazuje přehled platforem sledovaných na televizoru každý den.
Streamování na televizi je běžnou součástí každodenního života
Streamování se v Evropě stalo běžnou součástí sledování televize, přičemž došlo k jeho přesunu na velkou obrazovku. To, co bylo dříve spojováno především s mobilními zařízeními, je dnes přirozeně konzumováno na televizorech napříč domácnostmi i věkovými skupinami. Využívání streamovacích služeb na TV je široce rozšířené – například služby typu SVOD sleduje 80 % Evropanů alespoň jednou měsíčně a 68 % alespoň jednou týdně, zatímco videoplatformy s uživatelským obsahem, jako je např. Youtube, dosahují 72 % měsíčně a 58 % týdně a BVOD 61 % měsíčně a 45 % týdně.
Streamování tedy dnes nepředstavuje doplněk, ale plnohodnotnou součást televizního sledování. Diváci očekávají snadný přístup k obsahu přímo na televizní obrazovce a technologický rozvoj chytrých televizí tento trend dále posiluje.
BVOD má úspěch napříč generacemi
Jak je patrné z níže uvedeného grafu, platformám vévodí lineární televize. Sleduje ji alespoň jednou týdně 43 % diváků ve věku 18–24 let, 48 % ve skupině 25–34 let, 63 % mezi 35–49 lety a až 83 % u diváků ve věku 50–64 let. Data tak potvrzují, že zatímco mladší publikum více kombinuje různé typy platforem, lineární televize zůstává dominantní zejména u starších věkových skupin a i nadále si udržuje silnou pozici napříč celou populací.
Podobný trend dnes ale vykazují i streamovací služby televizních vysílatelů (BVOD), které se v Evropě stávají běžnou součástí sledování napříč všemi věkovými skupinami. Už dávno neplatí, že by šlo pouze o doménu mladších diváků. Týdenní sledovanost dosahuje 40 % u skupiny 18–24 let, 46 % u 25–34 let, 44 % u 35–49 let a 52 % u diváků ve věku 50–64 let. Tento relativně vyrovnaný rozptyl napříč generacemi ukazuje, že se BVOD stalo pevnou součástí každodenního televizního chování.
Zároveň se mění i způsob využití BVOD. Přestože byly tyto platformy dlouho spojovány především se sledováním pořadů v archivu a odloženým sledováním, dnes je diváci využívají i pro aktuální vysílání – 41 % Evropanů přes ně sleduje živý obsah na televizoru. BVOD tak kombinuje flexibilitu streamování s výhodami tradiční televize a umožňuje divákům sledovat obsah kdykoli, ale zároveň neztratit kontakt s živým vysíláním a sdíleným televizním zážitkem.
Jedinečná evropská kultura sledování v éře globálních streamovacích platforem
Evropa si i v době dominance globálních streamovacích platforem zachovává specifickou kulturu sledování, která stojí na silné roli lokálního obsahu a tradiční televize. Na rozdíl od jiných regionů, jako je například USA, kde dominují mezinárodní streamovací služby, je v Evropě pevně zakořeněné tradiční televizní vysílání. Výsledkem je hybridní model: evropští diváci využívají globální platformy hlavně pro obsah na vyžádání, zatímco živé vysílání, sdílené televizní zážitky a lokální tvorba zůstávají doménou lineární televize.
Lokální obsah hraje v Evropě zásadní roli. Je zde úzce spojen především s tradičním televizním vysíláním a službami provozovanými televizními stanicemi. Ovlivňuje divácké preference, posiluje vztah k národní kultuře a významně přispívá k tomu, jaký obsah lidé sledují. Data ukazují, že 53 % diváků v Evropě sleduje lokální obsah nejčastěji prostřednictvím lineární televize a 40 % prostřednictvím online služeb televizních vysílatelů. Naopak globální placené videoplatformy dosahují pouze 38 % a internetové videoplatformy založené na uživatelském obsahu 20 %.
Nepochopení reklamy má negativní vliv
V Evropě navíc výrazně roste zájem o placené videoplatformy podporované reklamou. Tento model se postupně stává běžnou součástí trhu. Více než polovina Evropanů (55 %) již využívá alespoň jednu placenou službu s reklamou.
V rámci výzkumu ale bylo zjištěno, že evropští diváci často nerozumí tomu, proč se reklamy objevují na placených videoplatformách, což vede k vyšší míře jejich podráždění. Pokud není účel reklamy jasný, klesá ochota ji přijímat – 60 % Evropanů uvádí, že reklamy na placených službách je obtěžují, což je o 14 procentních bodů více než u služeb provozovaných televizními vysílateli, kde je role reklamy srozumitelnější. Zároveň platí, že čím lépe diváci chápou smysl reklamy, tím více ji akceptují. Reklama totiž financuje obsah, který sledují, umožňuje jeho dostupnost a podporuje vznik kvalitních pořadů. Pokud tento princip není dostatečně vysvětlen, roste negativní vnímání reklamy a celková frustrace diváků. Nejlépe je na tom lineární televize, kde reklamu chápe 83 % diváků.
Tradiční média mají důvěru diváků
Evropští diváci nadále nejvíce důvěřují tradičním médiím. Lineární televize dosahuje důvěry 61 %, rádio 60 % a tisk 58 %, přičemž silnou pozici mají i online služby televizních vysílatelů (56 %). Tato média jsou vnímána jako ověřená, regulovaná a obsahově spolehlivá.
Naopak důvěra klesá u otevřenějších digitálních platforem, jako jsou internetové videoplatformy (40 %) a sociální sítě (33 %), kde je obsah méně kontrolovaný. Výsledky ukazují, že prostředí s vyšší důvěryhodností zásadně ovlivňuje i to, jak diváci vnímají značky a reklamu.
Sečteno a podtrženo
Srovnání Evropy, USA a Číny odhaluje svébytný mediální ekosystém, formovaný desetiletími lokálního vysílání, dostupností bezplatných kanálů a silnou kulturní blízkostí. Evropané využívají globální streamovací platformy především pro obsah na vyžádání, zatímco živé události, lokální pořady a sdílené divácké zážitky zůstávají pevně spjaty s lineární televizí. Prostředí založené na důvěře, stabilitě a loajálním publiku, které přichází a zůstává, nelze jednoduše vytvořit pouze rozsahem či investicemi, uvádí studie. Téměř dvě třetiny respondentů (61 %) důvěřují při sledování reklamy nejvíce lineární televizi, tedy výrazně více než sociálním sítím (33 %) nebo internetovým videoplatformám (40 %).
Publikum si zároveň uvědomuje narůstající fragmentaci videoprostředí: diváci se rozdělují mezi různé platformy, jejich pozornost se zkracuje a dlouhé formáty se štěpí na kratší obsah. Tento vývoj je patrný napříč trhy, v Evropě je však nadále patrná silná pozice tradičního televizního sledování, dlouhých formátů a společného diváckého zážitku. Zároveň se ukazuje, že sociální sítě ztrácejí svou schopnost vytvářet skutečné mezilidské propojení – myslí si to 73,6 % Evropanů a 72,2 % respondentů v USA, což patří k nejvyšším hodnotám ve sledovaných regionech.
Zdroj: rtl-adalliance.com