Co v článku najdete:
- Umělá inteligence ovlivňuje nákupní chování spotřebitelů.
- Rodiče plánují utratit průměrně 557 dolarů na dítě.
- Věrnostní programy plánuje využít 46 % rodičů.
- Technologie zvyšují útratu rodičů při nákupech.
- Studenti vysokých škol se stávají atraktivní cílovou skupinou.
S návratem žáků do školních lavic a studentů na koleje přinesla letošní back-to-school sezona marketérům specifickou výzvu: jak zaujmout spotřebitele v době ekonomické nejistoty. Inflace letos patří mezi hlavní obavy rodičů, vyplývá z dat společnosti Epsilon. A přestože se značky s tlakem rostoucích cen potýkaly už v minulých letech, stále častější využívání digitálních nástrojů včetně umělé inteligence situaci dál komplikuje.
Kombinace většího ekonomického tlaku a snadné dostupnosti nástrojů, jako jsou AI chatboti, dala vzniknout spotřebiteli, který je nejen ochotný hledat nejvýhodnější nabídku, ale má k tomu také více možností než kdy dříve. Důležitou roli při šetření hrají i věrnostní programy. Využít je k omezení nákladů plánuje 46 % rodičů, což je meziročně o sedm procentních bodů více, uvádí Epsilon.
Marketing Dive proto sestavil klíčová srpnová čísla, která by marketéři měli mít na paměti při vyhodnocování letošní back-to-school strategie. Zároveň naznačují, jak může rostoucí využívání technologií proměnit nákupní chování v dalších letech.
737 dolarů
Tolik plánují za jedno dítě utratit rodiče, kteří při back-to-school nákupech využívají sociální sítě, AI a další digitální kanály.
Celkové výdaje na back-to-school nákupy zůstávají meziročně prakticky beze změny. Průměrný rodič letos podle dat Deloitte plánuje utratit 557 dolarů na jedno dítě. Přestože se samotná výše útraty výrazně nemění, technologie stále zásadněji ovlivňují způsob, jakým spotřebitelé nakupují.
Deloitte ve svém již 19. každoročním průzkumu back-to-school nákupů zjistil souvislost mezi počtem využívaných digitálních technologií a velikostí útraty.
Rodiče, kteří při nakupování nevyužívají žádné digitální technologie a tvoří 20 % respondentů, plánují utratit v průměru 381 dolarů. Naproti tomu rodiče kombinující sociální sítě, internetové vyhledávání a AI – tedy 29 % dotázaných – počítají s téměř dvojnásobnou částkou.
Zapojení umělé inteligence do nákupního procesu přitom podle studie znamená nárůst plánované útraty o 206 dolarů oproti rodičům, kteří používají pouze sociální sítě a klasické vyhledávání. Tato skupina představuje 21 % respondentů.
Výsledkem je nástup spotřebitele, kterého studie označují jako „hyper value-seekera“ – zákazníka, který velmi aktivně hledá co nejlepší poměr ceny a hodnoty. Značky na tento trend rychle reagují. JCPenney například posílilo komunikaci cenových garancí, zatímco American Eagle a Target rozšířily spektrum influencerů, se kterými spolupracují, aby dokázaly oslovit rozmanitější skupiny zákazníků.
Zatímco výdaje domácností za děti na základních a středních školách mají podle dat NRF zůstat přibližně stejné, u vysokoškoláků se očekává růst výdajů.
Právě vyšší útraty dělají ze studentů vysokých škol stále zajímavější cílovou skupinu. Příkladem je Urban Outfitters, který v srpnu odvysílal svůj vůbec první spot pro connected TV. Kampaň „All Together Now“ staví na atmosféře studentského života a zejména na emocích spojených se sportovními zápasy a děním na kampusu.
46 %
Tolik rodičů letos využívá AI k porovnávání cen a hledání nejvýhodnějších nabídek ještě před samotným nákupem.
Umělá inteligence proměňuje způsob, jakým spotřebitelé komunikují se značkami, a letošní back-to-school sezona není výjimkou. S rostoucí snahou zákazníků získat za své peníze co nejvyšší hodnotu se AI pro řadu z nich stává také nástrojem pro porovnávání cen a vyhledávání slev.
Zajímavé přitom je, že míra využívání AI se prakticky neliší mezi rodiči dětí na základních a středních školách a rodiči vysokoškoláků, vyplývá z reportu Epsilon „2026 Back-to-School Spending Trends“.
Zdroj: marketingdive.com