Co v článku najdete:
- 85,3 % dětí a dospívajících denně sleduje videoobsah.
- Chytrý telefon se stává hlavním zařízením pro sledování.
- Společné sledování televize zůstává důležité pro rodiny.
- Děti přejímají divácké návyky od rodičů.
- Oblíbený obsah se mění s věkem a vlivem sociálních sítí.
Sledování videoobsahu je pevnou součástí každodenního života dětí a dospívajících: 85,3 % osob ve věku od 1 do 17 let denně využívá některou z možností jeho sledování, ať už jde o tradiční televizní vysílání, streamovací služby, videoportály, nebo videa na sociálních sítích. Videoobsah sledují téměř všechny děti již v předškolním věku. Zároveň se výrazně mění způsoby sledování videoobsahu, preference jednotlivých zařízení i úloha různých platforem. Zatímco při samostatném výběru obsahu nabývají na významu streamovací služby a sociální sítě, televizor zůstává místem, u něhož se rodina schází kvůli společným zážitkům.
Vyplývá to z aktuálních výsledků studie „AGF Next Gen Videostudie 2026“, kterou pro společnost AGF Videoforschung realizovala v březnu 2026 výzkumná agentura Kantar. Studie, která navazuje na základní výzkum „AGF GenZ“ z roku 2020, poprvé zahrnuje také děti již od jednoho roku a mapuje celé spektrum sledování videoobsahu včetně sociálních sítí.
Výzkum byl rozdělen do několika částí: kvantitativní dotazování přes internet doplnila kvalitativní část. Dotazování se zúčastnilo 5 250 dětí a dospívajících ve věku od 1 do 17 let, případně jejich rodičů, a uskutečnilo se také 24 hloubkových rozhovorů a rozhovorů ve dvojicích. Za nejmenší děti odpovídali rodiče; se stoupajícím věkem se do výzkumu zapojovaly přímo děti a dospívající. Výsledky jsou reprezentativní pro děti a dospívající v Německu. Jde tak o jednu z nejrozsáhlejších studií věnovaných tomuto tématu, které byly v Německu v posledních letech provedeny.
„Videoobsah dnes pro děti a dospívající nepředstavuje nic výjimečného. Je přirozenou součástí jejich světa, stejně jako škola, sport nebo setkávání s kamarády a kamarádkami,“ vysvětluje Kerstin Niederauer-Kopf, CEO ve společnosti AGF. „Studie zároveň ukazuje, jak výrazně se způsoby sledování liší. Děti dnes vyrůstají obklopené množstvím platforem, zařízení a nejrůznějšího obsahu a velmi brzy si vytvářejí vlastní návyky a preference.“
Děti přejímají divácké návyky rodičů
Zpráva AGF Next Gen Videostudie 2026 ukazuje, že celková míra sledování videoobsahu zůstává stabilně vysoká, ovšem čím dále více se přesouvá ke streamovacím službám a sociálním sítím. Na návyky dětí mají zásadní vliv rodiče: pokud často sledují televizní vysílání, obsah streamovacích služeb či videa na sociálních sítích, výrazně častěji tak činí i jejich děti.
Chytrý telefon se stává hlavním zařízením dospívajících
Již na prvním stupni základní školy si děti vytvářejí jasnou představu o tom, jaká zařízení jsou vhodná pro různé druhy obsahu. Kratší videa a obsah sociálních sítí sledují převážně na chytrém telefonu nebo tabletu, zatímco delší pořady, například filmy, seriály či sportovní přenosy, si raději pouštějí na televizoru. Podíl dětí s vlastním chytrým telefonem roste obzvlášť výrazně při přechodu na druhý stupeň základní školy. Ve věkové skupině 11–13 let má vlastní chytrý telefon již 84,3 % dětí, u věkové skupiny 14–17 let je to 91,2 %.
„Chytrý telefon se již v raném věku stává hlavním osobním zařízením dospívajících,“ uvádí Kerstin Niederauer-Kopf. „Televizor má i nadále svůj význam, stále více však slouží ke společnému sledování filmů, seriálů nebo významných událostí v přímém přenosu.“
Zdroj: GettyImages.comTelevize jako prostředek, který sbližuje
Přestože lidé sledují videoobsah stále více individuálně, společné sledování zůstává i nadále důležitou součástí rodinného života. Velká řada rodin si užívá filmové a seriálové večery, které vnímá jako příležitost pro společné zážitky.
Kvalitativní část výzkumu ukazuje, že společné sledování si lidé spojují především s blízkostí, sounáležitostí a sdílenými vzpomínkami. Společně se často sledují zejména delší pořady, například filmy, seriály či sportovní události. Kvantitativní dotazování potvrzuje, že televizní vysílání si z pohledu rodičů zachovává úlohu pomyslného „táborového ohně“, kolem něhož se rodina schází. U dětí ve věku 3–6 let rodiče v 83,5 % případů uvádějí, že s nimi tradiční televizní vysílání sledují vždy nebo často. Dokonce i u 14–17letých dosahuje tento podíl 50,1 %. Samostatné sledování naproti tomu probíhá především prostřednictvím streamovacích služeb a sociálních sítí na chytrém telefonu či tabletu, zatímco televizor stále častěji slouží ke společnému sledování, na které si rodina cíleně vyhrazuje čas.
„Tradiční televizní vysílání dnes čím dále více poskytuje příležitost ke společným zážitkům,“ vysvětluje Kerstin Niederauer-Kopf. „Zejména při významných sportovních událostech nebo během společně strávených rodinných chvil je stále zjevná schopnost televize spojovat lidi podobně jako táborový oheň.“
Oblíbené postavy a vzory se začínají lišit již v raném věku
Studie dokládá, že úloha videoobsahu se během dospívání výrazně proměňuje. Zatímco menší děti dávají přednost známým postavám, srozumitelným příběhům a pořadům odpovídajícím jejich věku, s přibývajícími lety nabývají na významu sociální sítě, influenceři, seriály a obsah, který má bližší vztah ke skutečnému životu.
Oblíbený obsah a vzory se mění s věkem. U dětí ve věku 1 až 2 let patří k nejčastěji uváděným oblíbeným pořadům „Tlapková patrola“ – fanouškem tohoto seriálu je každé desáté dítě v této věkové skupině. Také mezi chlapci ve věku 3–6 let vede „Tlapková patrola“ s velkým náskokem; u stejně starých dívek patří k nejoblíbenějším pořadům „Prasátko Peppa“ a „Bluey“. Pozoruhodné je, že nejméně polovinu obsahu, který nejmladší děti sledují na YouTube, tvoří videa přímo související s tradičními televizními pořady a značkami televizních stanic. Platforma a značka televizní stanice jsou v tomto věku úzce propojeny.
S přibývajícím věkem se stále více dostávají do popředí tvůrci internetového obsahu, influenceři a osobnosti ze světa videoher. Videoobsah dospívajícím čím dál častěji pomáhá orientovat se ve světě, hledat inspiraci a utvářet vlastní identitu. Dospívající ve věku 14–17 let nacházejí své vzory zejména mezi influencery zaměřenými na životní styl, specifické zájmy nebo prosazování určitých postojů a hodnot.
„Videoobsah dnes dětem a dospívajícím neslouží jen k zábavě,“ říká Kerstin Niederauer-Kopf. „Je zdrojem inspirace, pomáhá jim orientovat se ve společenském prostředí a je součástí jejich osobního rozvoje.“
Sociální sítě se od školního věku stávají nedílnou součástí života
Nejpozději po ukončení prvního stupně základní školy se sociální sítě stávají pevnou součástí života dětí a dospívajících. Společným jmenovatelem všech věkových skupin jsou komediální obsah a memy. U dívek ve věku 14–17 let jsou nejčastěji uváděným žánrem videa o kráse a módě (46,8 %), zatímco u stejně starých chlapců vedou videa o hraní videoher a e-sportu (47,0 %). Mezi pasivním sledováním a aktivním zveřejňováním příspěvků je přitom výrazný nepoměr: ve všech věkových skupinách je pouhé sledování obsahu mnohem rozšířenější než vlastní publikování. Pokud jde o případný zákaz sociálních sítí, studie ukazuje, že čím jsou děti starší, tím méně rodičů takové opatření podporuje. Celkově se pro zákaz sociálních sítí vyslovilo 70,3 % dotázaných rodičů. Výsledky zároveň dokládají, jak samozřejmou součástí každodenního života a vzájemné komunikace dětí a dospívajících se sociální sítě staly, zejména od školního věku.
Děti a dospívající udávají směr ve využívání médií
Děti a dospívající již dlouho patří ke skupinám, které na mediálním trhu nejrychleji reagují na změny a dokážou se jim přizpůsobit. Často si jako první osvojují nové platformy a způsoby sledování a stojí v čele proměn ve využívání videoobsahu. Pro společnost AGF je proto mimořádně důležité podrobně porozumět tomu, jak a co nejmladší a mladé věkové skupiny sledují.
„Díky studii AGF Next Gen Videostudie 2026 máme k dispozici spolehlivý empirický základ, který nám umožňuje jednak ověřovat jevy pozorované při panelovém měření AGF u této náročně sledovatelné cílové skupiny, jednak je zasadit do širších souvislostí. Pomáhá nám to dále rozvíjet naše výzkumné nástroje,“ uzavírá Niederauer-Kopf.
Zdroj: agf.de