Celková důvěra ve zpravodajství v České republice dosahuje 31 %, což je o dva procentní body méně než loni a zároveň pod letošním globálním průměrem 37 %. Od roku 2023 se pohybuje stabilně v rozmezí 30 až 33 procent. Vyplývá to z nového vydání tradiční zprávy Digital News Report 2026 od Reuters Institute.
Nejdůvěryhodnějšími zpravodajskými značkami zůstávají z těch, které výzkum sleduje, veřejnoprávní média. Zpravodajství České televize důvěřuje 59 % respondentů, Českému rozhlasu 58 %. Následují CNN Prima News (57 %), Seznam Zprávy a Hospodářské noviny (shodně 55 %). Do průzkumu ale nejsou zařazena všechna zpravodajská média, nejde tak o kompletní seznam médií podle jejich důvěryhodnosti.
Podíl lidí, kteří se zprávám vyhýbají někdy nebo často, vzrostl meziročně o čtyři procentní body na 41 %. Jde o jednu z nejvyšších hodnot od začátku sledování tohoto ukazatele.
Za online zpravodajství platí jen 13 % respondentů, jde o stejný podíl jako vloni.
Internet zůstává hlavním zdrojem informací. Online zpravodajství využívá týdně 81 % respondentů (meziročně +1 pb.). Do tohoto údaje jsou zahrnuti i ti, kteří čerpají zpravodajství z podcastů a AI chatbotů. Právě nástroje umělé inteligence patří k nejrychleji rostoucím zdrojům zpráv. AI chatboty využívá ke sledování aktuálního dění 9 % Čechů, což představuje meziroční nárůst o tři procentní body. Mírně se zvýšila také obliba zpravodajských podcastů, které pravidelně poslouchá 9 % respondentů (+1 procentní bod).
Televize si nadále drží silnou pozici se 60 %, zatímco sociální sítě používá ke sledování zpráv 44 % lidí.
Nejvyužívanější sociální sítí pro zpravodajství je v Česku Facebook (44 %) před YouTube (25 %), WhatsAppem (25 %) a Instagramem (22 %). Platí přitom, že tyto sociální sítě jako zpravodajské zdroje meziročně posílily, nejvíc Facebook a WhatsApp.
Naopak týdenní zásah tištěných médií klesl na 11 %. Studie zároveň upozorňuje, že celková sledovanost zpravodajství několik let mírně oslabuje.
Český mediální trh v uplynulém roce ovlivnily zejména nástup generativní umělé inteligence, další konsolidace vlastnictví médií a rostoucí nejistota kolem financování veřejnoprávních médií, hodnotí v komentáři v letošním vydání studie Digital News Report mediální analytik Václav Štětka z European University Viadrina. Přestože se televizní a rozhlasové poplatky zvýšily teprve v roce 2025, nová vládní koalice navrhuje jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. Podle Štětky by navrhovaný model mohl ohrozit finanční stabilitu České televize a Českého rozhlasu a vyvolává obavy z větší závislosti na vládě. V kombinaci s verbálními útoky části politické reprezentace na novináře České televize podle něj vznikla „bezprecedentní nejistota ohledně budoucí nezávislosti veřejnoprávních médií“.
Zdroje využívané pro sledování zpravodajství v Česku; Zdroj: Digital News Report 2026
Hodnocení důvěryhodnosti vybraných českých zpravodajských médií (0 = zcela nedůvěryhodné, 10 = zcela důvěryhodné); Zdroj: Digital News Report 2026Hlavní trendy z Digital News Report 2026
Důvěra ve zpravodajství se v roce 2026 propadla na nejnižší úroveň za deset let měření. Zároveň pokračuje přesun publika od tradičních médií k sociálním sítím, videoplatformám a nově také k nástrojům generativní AI. Studie Digital News Report, vychází z průzkumu mezi téměř 100 tisíci uživateli ve 48 zemích světa.
- Důvěra ve zprávy na historickém minimu
Globální důvěra ve zpravodajství klesla na 37 %, což je nejnižší hodnota od roku 2015. Nejvýraznější meziroční propady zaznamenaly Filipíny, Irsko, Thajsko, Peru a Polsko. Ve Spojených státech důvěřuje většině zpráv pouze čtvrtina respondentů, mezi pravicově orientovanými Američany dokonce jen 15 %.
- Sociální sítě poprvé předběhly média
Poprvé v historii studie jsou sociální sítě a videoplatformy nejčastějším zdrojem zpráv. Předstihly jak televizní zpravodajství, tak weby a aplikace samotných zpravodajských organizací. Trend se navíc netýká pouze mladých lidí, ale postupně zasahuje téměř všechny věkové skupiny.
Výzkum zároveň potvrzuje, že mladší generace si pravděpodobně neosvojí mediální návyky svých rodičů. Více než polovina lidí ve věku 18 až 24 let například nikdy pravidelně nečetla tištěné noviny.
- Video se stává dominantním formátem
Online zpravodajské video sleduje každý týden 77 % respondentů. Roste však především konzumace videí na platformách třetích stran, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok nebo Facebook. Média na vlastních webech a aplikacích z tohoto trendu zatím profitují jen omezeně.
- AI chatboty jako nový zdroj zpráv
Výrazně roste také využívání nástrojů generativní AI pro získávání informací. Týdenní využití AI chatbotů ke sledování zpráv vzrostlo meziročně ze 7 % na 10 %. Mezi lidmi do 35 let dosahuje podíl uživatelů již 16 %.
Zajímavé je, že nejde primárně o uživatele, kteří by opouštěli tradiční média. Naopak jde často o nadprůměrně aktivní konzumenty zpráv. Důvěra v odpovědi AI však zůstává nízká – globálně činí pouze 20 %.
- Posilují tvůrci a influenceři
Více než čtvrtina respondentů (27 %) získává alespoň část zpravodajství od individuálních tvůrců či influencerů zaměřených na aktuální dění. Pokud se započítají i tvůrci bez primárního zpravodajského zaměření, využívá jejich obsah 46 % lidí.
Influenceři však tradiční média zatím nenahrazují. Pouze 3 % respondentů uvedla, že jim zpravodajští tvůrci pokrývají všechny informační potřeby.
- Publikum je nespokojené s pokrýváním klíčových témat
Studie ukazuje také vysokou míru nespokojenosti s tím, jak média informují o zásadních společenských otázkách. Kritika se týká zejména témat inflace, migrace, druhého prezidentského období Donalda Trumpa, klimatické změny nebo válek na Ukrajině a Blízkém východě.
- Nestrannost zůstává důležitou hodnotou
Navzdory polarizaci publika stále převažuje preference nestranného zpravodajství. Zdroje bez zjevného názorového vyhranění preferuje výrazně více lidí než média potvrzující jejich vlastní postoje. Podpora názorově souznějících médií navíc od roku 2020 klesla na 20 %.
Celá zpráva je k dispozici zde.
Zdroj: mediaguru.cz