Co v článku najdete:
- Mezi spotřebiteli roste ochota akceptovat reklamy ve streamovacích službách.
- Dvě třetiny spotřebitelů upřednostňují reklamy kvůli úspoře nákladů.
- Diváci z generace Z vnímají reklamy více než starší generace.
- Spotřebitelé svěřují své osobní údaje raději televizním službám než sociálním sítím.
S rostoucí popularitou streamování s reklamami se zvyšuje i tolerance vůči reklamám. Dvě třetiny spotřebitelů uvádějí, že jim sledování reklam nevadí tolik jako dříve, a 69 % z nich tvrdí, že by se rozhodli reklamy sledovat, pokud by jim to ušetřilo peníze, což představuje nárůst o 11 procentních bodů oproti roku 2021, jak vyplývá z údajů společnosti Hub Entertainment Research, která se zabývá průzkumem trhu se zaměřením na technologie a spotřebu médií.
„Diváci celkově přijímají reklamy mnohem lépe než kdykoli předtím,“ uvedl Mark Loughney, senior konzultant společnosti Hub Entertainment Research. „Ještě bych ale dodal… že by se toho nemělo zneužívat.“
Nejnovější vydání zprávy společnosti Hub s názvem „TV Advertising: Fact vs Fiction“ (Televizní reklama: fakta versus mýty) vychází z průzkumu mezi 3 000 spotřebiteli ve věku od 16 do 74 let, kteří sledují televizi alespoň jednu hodinu týdně. Sběr dat byl dokončen v dubnu 2026 a byl vyvážen podle údajů amerického sčítání lidu. Spotřebitelé nemuseli mít přístup k širokopásmovému připojení, aby byli do průzkumu zahrnuti.
Týká se to jen kabelové televize?
Americké domácnosti utratí v průměru 924 dolarů ročně za pravidelné předplatné zábavních služeb a spotřebitelé nyní platí za televizi, hudbu a další aplikace o 19 % více než v roce 2020. Tyto zvýšené náklady spolu s rozšířením tarifů financovaných reklamou podněcují zájem o nákladově efektivnější možnosti, i když to znamená více reklam.
V důsledku toho nyní existuje řada kanálů, na kterých diváci sledují obsah proložený reklamami. Zní vám to povědomě?
„Budoucnost se mnohem více podobá minulosti televize, kdy většina lidí akceptovala reklamy ve většině toho, co sledovali,“ uvedl Loughney. „Naše rada pro kohokoli, kdo se zabývá prodejem reklamy nebo působil v oblasti streamování, zní: nedostaňte se do situace, v jaké jsme byli u lineárních kabelových kanálů s velmi, velmi dlouhými reklamními přestávkami.“
Reklamy na streamovacích platformách však nejsou vnímány stejným způsobem jako reklamy v tradiční televizi. Spotřebitelé mají obecně menší tendenci přeskakovat reklamy na streamovacích službách než na televizních kanálech, protože zde není možné přepínat mezi kanály, říká Loughney.
Navíc, navzdory rozšířenosti používání druhé obrazovky si diváci z generace Z reklamy všimnou nebo si jich alespoň částečně všimnou v 69 % případů, což je o 22 procentních bodů více než u generace X a babyboomerů. Pouze 9 % příslušníků generace Z uvádí, že si při multitaskingu reklamy vůbec nevšímají, zatímco u generace X a babyboomerů je to 15 %.
Algoritmický kompromis
Spotřebitelé si nejen zvykají na reklamy ve streamovacích službách, ale také svěřují svá data televizním službám s větší důvěrou než platformám sociálních médií. Generace Z i generace X a babyboomeři silně souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že televizní služby jsou v zacházení s osobními údaji důvěryhodnější než platformy sociálních médií, a to v relativně stejném poměru, konkrétně 57 % a 56 %.
Podle studie mají uživatelé, kterým se pravidelně zobrazují cílené reklamy, tendenci je více akceptovat. Při srovnání spotřebitelů, kteří pravidelně používají sociální sítě, s těmi, kteří je nikdy nepoužívají, měli uživatelé sociálních sítí výrazně větší sklon vnímat cílené reklamy pozitivně, a to v poměru 40 % ku 14 %. Méně než 15 % uživatelů sociálních sítí vnímalo cílené reklamy negativně, oproti 32 % uživatelů, kteří sociální sítě nepoužívají.
V číslech
- 40 % – podíl uživatelů sociálních médií, kteří vnímají cílené reklamy pozitivně
- 14 % – podíl uživatelů, kteří sociální média nepoužívají a vnímají cílené reklamy pozitivně
Ne všechny informace jsou však vnímány stejně. Šedesát pět procent respondentů je zcela nebo částečně ochotno sdílet s televizními službami informace o tom, jaké pořady sledují, za účelem relevantnější reklamy. Pohlaví (59 %) a věk (57 %) jsou rovněž informace, které jsou spotřebitelé ochotni sdílet. Méně ochotní jsou sdílet příspěvky na sociálních sítích (36 %), roční příjem (35 %) a historii konverzací s umělou inteligencí (33 %).
Využití umělé inteligence v zábavním průmyslu také vyvolává rozporuplné reakce. Většina respondentů, 55 %, má k umělé inteligenci pozitivní nebo spíše pozitivní postoj, pokud se používá k lepšímu načasování reklam a snížení jejich opakování. Podpora však klesá, pokud se používá k vytváření upoutávek (37 %), k personalizovaným dynamickým reklamám (36 %) a k vytváření reklamních spotů (34 %).
„Umělá inteligence může pomoci udržet množství reklam na přijatelné úrovni,“ uvedl Loughney. „Ale pokud jde o kreativitu, v dnešní době už málokdo chce vidět reklamy vytvořené pomocí nástrojů umělé inteligence. Právě v tomto bodě si lidé stále více či méně stanovují hranici.“
Zdroj: marketingdive.com