Česká mediální scéna zůstává podle aktuální Zprávy o stavu české demokracie relativně svobodná a mezinárodně respektovaná, zároveň však čelí sílícím tlakům. Přibývá útoků na novináře, roste riziko oslabení médií veřejné služby a stát zatím není dostatečně připraven na dopady digitálních technologií a umělé inteligence.
Autoři zprávy upozorňují na výrazný nárůst verbálních útoků na novinářky a novináře, zejména v online prostředí. Podle průzkumu Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu uvedlo 62 % respondentů, že se četnost útoků za posledních pět let zvýšila. Třetina novinářů se s nějakou formou útoku setkává alespoň jednou měsíčně, šest procent dokonce denně.
Vyhrocené situace se objevily především během předvolebních kampaní do Poslanecké sněmovny. Někteří politici označovali kritická média za dezinformační, odmítali s nimi komunikovat nebo jejich zástupce nepouštěli do volebních štábů.
Zpráva zároveň varuje před rizikem šikanózních žalob (tzv. SLAPP), které mohou politici či podnikatelé využívat k zastrašování médií.
ČT a ČRo mezi stabilitou a novými hrozbami
Rok 2025 přinesl podle zprávy posun k větší stabilitě médií veřejné služby, zejména pokud jde o jejich legislativní ukotvení a financování prostřednictvím koncesionářských poplatků. Tento model je považován za klíčový pro zajištění nezávislosti na každoročním politickém rozhodování o státním rozpočtu.
Autoři však upozorňují, že návrhy nové vlády – například změny financování či slučování médií veřejné služby – mohou představovat riziko. Přesun financování pod státní rozpočet by mohl zvýšit závislost médií na aktuální politické reprezentaci. Podobně i případné spojování institucí by mohlo otevřít prostor pro politicky motivované personální zásahy.
Digitální prostředí a AI bez jasných pravidel
Zpráva konstatuje, že Česko zaostává v přípravě na regulaci digitálního prostředí. Online média nejsou jasně definována v legislativě a dosud nebyl přijat prováděcí zákon k evropskému Nařízení o digitálních službách (DSA). Problematická je i praxe sdílení příjmů mezi platformami a vydavateli, která podle autorů médiím nepřináší odpovídající kompenzace.
Zásadní výzvou je nástup umělé inteligence. AI nástroje ve vyhledávačích a na sociálních sítích stále častěji nabízejí uživatelům generované odpovědi místo odkazů na původní zdroje. To vede k poklesu návštěvnosti zpravodajských webů a dalšímu oslabování jejich příjmů.
Koncentrace a slabá ekonomika menších titulů
Podle monitoringu mediální plurality patří koncentrace vlastnictví mezi nejrizikovější oblasti českého mediálního prostředí. Vlastnictví zpravodajských médií je soustředěno do několika velkých domů a transparentnost není dostatečná.
Menší a regionální redakce se navíc potýkají s dlouhodobě obtížnou finanční situací. Řada projektů zanikla, jiné přežívají díky grantům nebo komunitní podpoře. Autoři zprávy proto doporučují otevřít debatu o možné veřejné podpoře žurnalistiky po vzoru některých západoevropských zemí.
Silná mezinárodní pozice, ale sílící negativní trendy
Navzdory zmíněným rizikům si Česko drží vysokou míru mediální svobody. V žebříčku organizace Reportéři bez hranic (RSF) se Česko posunulo o sedm míst a aktuálně mu patří desátá příčka na světě.
Zpráva však upozorňuje na pokračující vliv ruské propagandy, kterou přebírají některé dezinformační weby, i na nedostatečnou regulaci rychle rostoucího trhu online reklamy, jemuž dominují globální platformy.
Doporučení: ochrana nezávislosti a větší regulace
Expertní skupina doporučuje zachovat nezávislé financování médií veřejné služby, implementovat evropskou směrnici proti šikanózním žalobám, posílit mediální výchovu ve školách a přijmout potřebnou legislativu k regulaci digitálních platforem.
Důraz klade také na transparentní zadávání státní reklamy, podporu menších redakcí a posílení role regulátora. Bez těchto kroků podle autorů hrozí, že ekonomické tlaky, technologické změny i politické zásahy postupně oslabí pluralitu a nezávislost českých médií.
Pozitivní trendy
- Zvýšení koncesionářských poplatků a zavedení jejich automatické valorizace posílily finanční stabilitu a nezávislost médií veřejné služby.
- Účinnost Evropského aktu o svobodě médií (EMFA) a přijetí samoregulačního desatera přispěly k posílení etických standardů, transparentnosti a ochrany novinářů.
- Vznik nových malých redakcí schopných zajistit si udržitelné financování potvrzuje ochotu části publika platit za kvalitní nezávislou žurnalistiku.
- Založení platformy Bezpečná žurnalistika a otevření regionální kanceláře RSF v Praze posílily institucionální podporu a ochranu novinářů.
- Česká online média zvyšují redakční transparentnost a důsledněji oddělují redakční obsah od inzerce.
- České i mezinárodní novinářské organizace před volbami společně apelovaly na ochranu svobody médií.
- Česká republika si upevnila pozici mezi zeměmi s nejvyšší mírou svobody médií a ve světovém indexu RSF se posunula na 10. místo.
Negativní trendy
- Českému státu se nedaří účinně omezovat ruský vliv a šíření propagandy prostřednictvím dezinformačních webů.
- Rozšiřování AI nástrojů ve vyhledávačích snižuje návštěvnost zdrojových médií a ohrožuje jejich příjmy.
- Stále chybí dostatečná legislativa zajišťující transparentnost vlastnictví médií a pravidla proti nadměrné koncentraci.
- Přístup k mediálnímu obsahu pro osoby se zdravotním postižením zůstává i přes dílčí pokroky nedostatečný.
Zdroj: mediaguru.cz