LIDÉ OD ZPRAVODAJSTVÍ CÍLENĚ UTÍKALI, NA PODZIM SE ALE VRÁTÍ

1. 8. 2022
Kamil Houska
AKTUALITY DOMÁCÍ ROZHOVOR
Větší množství pozitivních témat nebo tipy, jak se vyrovnat se zvyšujícími se životními náklady. I to je podle ředitele zpravodajství TV Nova Kamila Housky recept na to, jak reagovat na frustraci lidí z přemíry negativních událostí.

Televizní zpravodajství bylo v posledních letech poznamenáno především událostmi spojenými s pandemií koronaviru. Letos v únoru se pak hlavním tématem stalo válečné dění na Ukrajině. Obě mimořádné události ovlivnily jak chod televizního zpravodajství, tak i mediální chování diváků. Strmý zájem o informace vystřídalo letos na jaře vypětí z přemíry negativních událostí doprovázené i částečným útěkem od televizního zpravodajství. „Na druhou stranu roste zájem o zprávy na internetu a vidíme, že zpravodajství televizní a internetové vyhledávají jiné skupiny diváků,“ popisuje v rozhovoru ředitel zpravodajství TV Nova Kamil Houska, který věří, že se diváci k televizním zprávám na podzim vrátí. Budoucnost zpravodajství pak vidí právě v jeho dostupnosti na různých platformách pro rozličné skupiny diváků. „Už dnes bojujeme o mladé, aby s námi byli, až budou starší,“ říká a dokládá, že Nově se velmi osvědčilo zpravodajství na sociální síti TikTok, které je určeno pro mladou generaci „náctiletých“ uživatelů.

Televizní zpravodajství mělo v posledních dvou letech nejprve velmi silné téma v covidu, od letošního února pak v ruské agresi na Ukrajině. To jsou velmi vážná témata, která na diváky mohou působit stresově. Jak se to odrazilo na zájmu o vaše zpravodajství?

Viděli jsme, že zájem o informace byl v době covidu velký. Přispělo k tomu i to, že lidé byli nuceni trávit čas doma a díky tomu se zvýšila i sledovanostviz Rating televize. To platilo obecně pro celý trh, nejen pro naše zpravodajství. Teď je ale situace jiná. V posledních dvou až třech měsících došlo napříč celým trhem k poklesu zpravodajství. Odhlédneme-li od toho, že jsme uprostřed letních měsíců, kdy je televizní sledovanostviz Rating vždy nižší, je pokles podle našich analýz spojený s tím, že část lidí zpravodajství záměrně vytěsnila. Bavili jsme se o tom s psychology a sociology, kteří se domnívají, že po dvou letech, kdy lidé byli stresováni covidem a následně válkou na Ukrajině, zdražováním nebo energetickou bezpečností, se snažili s tím náporem vyrovnat útěkem od zpravodajství. Nám třeba ubylo u zpravodajství trochu žen, a naopak přibylo mužů. Sociologové se domnívají, že to souvisí s tím, že muži ve vypjatých situacích mají tendenci řešit další vývoj a budoucnost, zatímco ženy v určité fázi, kdy je toho stresu příliš, cítí více existenční obavy a negativní věci se snaží vytěsnit. Lidé teď tedy utíkají od zpravodajství, protože zpravodajství je negativní a to, co se děje, je negativní.

Vyhodnotili jste si to tak, že je třeba na takové chování diváků reagovat?

My jsme na to samozřejmě reagovali, i když nemůžeme ovlivnit to, že se dějí negativní věci, o kterých je nutné informovat. Můžeme ale ovlivnit skladbu zpráv a to, na co klademe důraz. Než lidi strašit tím, že přijde zdražování, zařazujeme reportáže, kde se jim snažíme spotřebitelsky poradit a dát tipy, jak se se situací vypořádat. Snažíme se nabádat lidi, aby si například šetřili na doplatky a nebyli tak na podzim zaskočení z vysokých nedoplatků. Snažíme se taky hledat větší množství pozitivních témat. Svět není černobílý a není plný jen špatných událostí. Víc si všímáme příběhů zajímavých lidí a například teď v létě do každých zpráv přidáváme cestovatelské okénko, tipy na výlety, aby si lidi trochu vydechli. Dobu nezměníme, ale vnímáme ve společnosti velkou frustraci. Proto si myslíme, že lidi mají večer dostat nejen penzum nutných informací o tom, co se děje, ale že si zaslouží i obrázek nadějnější budoucnosti světa.

Jak se zmíněné dvě mimořádné události odrazily ve vaší práci? Co jste museli dělat jinak nebo nově?

Všechno zlé je k něčemu dobré. Nás to naučilo rychle reagovat, odhalilo to naše slabiny, které jsme měli a na které jsme nebyli dlouhodobě připraveni. S válečným stavem takto blízko v Evropě nám zkušenosti chyběly. Výjezdy reportérů s vojáky do Afghánistánu nebo Iráku byly něco jiného, protože na Ukrajině se naše štáby pohybovaly samy a bez vojenské pomoci. Chyběla nám také řada věcí - neměli jsme např. dostatek neprůstřelných vest, helem atd. Uvědomili jsme si, že bychom měli zavést školení pro reportéry do krizových oblastí, a také jsme viděli, jak důležitá je psychologická pomoc. Poučili jsme se a díky tomu jsme na podobné situace připraveni.

Ještě se vrátím k tomu, že někteří diváci se začali zpravodajství vyhýbat. Jaké možnosti v tu chvíli máte? Těžko zatajovat to, co se děje…

To opravdu nejde, ale snížili jsme například počet zpráv z Ukrajiny. Na začátku jsme vysílali deset až dvanáct reportáží, dnes máme z Ukrajiny jednu až dvě nejdůležitější reportáže v jedné večerní relaci. A jsou i dny, kdy se Ukrajině nevěnujeme vůbec, protože tam není žádný výrazný vývoj. Zájem diváků už také není takový jako na začátku. Vysílat každý večer čtyři až pět reportáží stále o tom, že se střílí a bombarduje, už nemá takový smysl. Lidé vědí, že válka pokračuje, a pokud dění nepřináší hmatatelný vývoj, nevidím v tom význam. Na druhou stranu se ale Ukrajině věnujeme z jiných úhlů. Snažíme se přinášet informace o integraci Ukrajinců, kteří k nám přišli, přinášíme reportáže o tom, jak se učí česky nebo jak se řeší jejich zapojení do školského systému. A snažíme se Ukrajincům i pomáhat - například na TN.cz pro ně pořád máme servis v ukrajinštině, aby dostali všechny potřebné informace ve svém rodném jazyce.

Než lidi strašit tím, že přijde zdražování, zařazujeme reportáže, kde se jim snažíme spotřebitelsky poradit a dát tipy, jak se se situací vypořádat.

Ještě před vypuknutím války na Ukrajině jste se soustředili na vysílání svého štábu do Bruselu. Válka na Ukrajině toto pravděpodobně zastínila, ale jak se vám bruselská zkušenost osvědčila?

Válka na Ukrajině zastínila samozřejmě všechno, i covid jako by přestal existovat. Celý svět se zajímal o Ukrajinu. Se zřízením našeho štábu v Bruselu máme ale výbornou zkušenost. Zpočátku jsme měli trochu obavu, jestli budeme mít dostatek témat. Obavy se ale nepotvrdily a náš štáb je schopen každý den přinášet z Bruselu zajímavá témata. Hodnotíme to jako správný krok, protože v Bruselu se rozhoduje stále více podstatných věcí. Pomohlo nám to i z pohledu evropských politiků. Tím, že jsme v Bruselu akreditováni, tak nás vnímají jako relevantní médium. Otevřelo nám to dveře k řadě rozhovorů, na které bychom dříve nedosáhli. Naším záměrem je srozumitelnou formou informovat o tom, co se v Bruselu děje, a věřím, že se nám to daří.

Uvažujete o tom, že byste měli bruselského zpravodaje na stálo?

Nikdy jsme neřekli, na jak dlouho štáb do Bruselu vysíláme. Chtěli jsme tento zpravodajský post otevřít. Shodou okolností se to sešlo s českým předsednictvím. Ale neříkali jsme, že jedeme do Bruselu jen na dobu českého předsednictví. To s tím nesouvisí. Teď máme štáb v Bruselu a neuvažujeme o tom, že bychom ho rušili. Není to časově ohraničené.

Pokud jde o Ukrajinu, měli jste tam dokonce několik štábů. Jaká je situace dnes?

V jednu chvíli jsme měli na Ukrajině až tři štáby, teď tam ale žádný nemáme. Kolem května jsme usoudili, že se válka dostala do takové fáze, kdy nevidíme důvody proto, abychom tam štáby drželi.

Jak jste štáby vybírali?

Každý z našich reportérů si mohl vybrat, jestli do válečné zóny chce jet, nebo nikoli. Nikoho jsme nenutili, účast byla čistě dobrovolná. Mile mě ale překvapilo, kolik redaktorů projevilo zájem na Ukrajinu jet. Možná zdánlivě překvapivě byly mezi prvními dobrovolníky ženy. Pro nás jako televizní organizaci bylo zásadní, abychom se o své lidi dobře postarali ať už nadstandardním pojištěním, ohodnocením, nebo zázemím, které jsme jim vybudovali. Na to, že jsme s tím neměli zkušenosti, tak to celé proběhlo velmi profesionálně. A znovu musím říct, že způsob, jakým se k sobě chovaly štáby naší televize a České televize, byl ukázkový. Ocenil jsem to, že konkurenční rivalita jde v takových situacích stranou a že si dokážeme vzájemně vypomoct.

Způsob, jakým se k sobě chovaly štáby naší televize a České televize, byl ukázkový. Ocenil jsem to, že konkurenční rivalita jde v takových situacích stranou a že si dokážeme vzájemně vypomoct.

Věci, které jste museli v souvislosti s vysláním štábů na Ukrajinu udělat, byly - už z toho, co jste naznačil - docela složité…

Bylo to složité a bylo to drahé. Potřebovali jsme naše lidi vybavit technikou, neprůstřelnými vestami, helmami, sháněli jsme velké množství paliva v kanystrech, satelitní telefony nebo velká auta, ve kterých lze i přespat. Prostě tak, aby štáby byly maximálně soběstačné. Stálo nás to několik milionů korun. Měli jsme také obavy, co všechno se může stát, ale teď musím říct, že si ani nejsem vědom toho, že bychom měli nějaké problémy - s výjimkou toho, že štáb zadržela armáda, což se ale vyřešilo a což je věc, na kterou se nelze dopředu zcela připravit.

Museli jste se o tom, jaké věci štábům na Ukrajinu zajistit, s někým radit?

Částečně. Nějakou zkušenost máme, protože někteří naši reportéři jezdili do Iráku a Afghánistánu, a i já sám jsem jako mladý novinář byl v Bosně. Určitou představu o tom, co je třeba zajistit, jsme měli a také jsme ji konzultovali s vojenskými odborníky. Podstatná ale byla také pravidla, která jsme si stanovili. Například povinnost nás o všem, co se děje, informovat. Nebo také vědomí, že kdykoli se lze vrátit domů a že to není ostuda. Všichni věděli, že když mi zavolají s tím, že se chtějí vrátit, respektuji to. Psychická pohoda je pro zvládnutí této práce asi nejpodstatnější.

Počítáte s tím, že byste na Ukrajinu štáby znovu vyslali?

Na to jsme připraveni, ale čekáme na nějaký impulz, který vývoj zásadně změní. Může to být konec války a vyjednávání o míru nebo masivnější ofenziva nebo případně další změny v ukrajinské společnosti. V době, kdy je řada materiálu dostupná přes agentury, nemá ale smysl, abychom štáby na Ukrajině drželi. Ani by neměly co vyrábět. Příběhy a situace se opakují a pro komerční televizi nemá z dlouhodobého hlediska za těchto okolností smysl udržovat dlouhý čas svůj štáb na místě. Když to ale bude nutné, jsme připraveni během 24 hodin vyrazit zpět.

Přesuňme se ještě k jiným tématům. Loni jste začali vysílat z nového zpravodajského studia. Jste s ním spokojení?

Spokojeni jsme, pár drobností ještě doladíme, ale už jsou to jen malé detaily. Zpravodajské studio funguje a teď plánujeme investice do dalších studií. Nové sportovní studio jsme představili před létem a další budou následovat.

Nově zřízené bylo loni také studio pro internetové zpravodajství TN Live. Vedle televizní relace rozšiřujete i internetové zpravodajské vysílání. Plánujete to tak i nadále?

Dlouhodobě jsem zastáncem toho, že v malé zemi, jako je Česká republika, je budování ryze zpravodajského televizního kanálu pro komerční televizi nákladné a není efektivní. Jeho výtěžnost je podle mě nedostatečná. Proto jsme se rozhodli pro internetové vysílání TN Live. Propojujeme ho i s hybridní televizí, ze které lze prokliknout do živého zpravodajství. Toto je podle mě budoucnost zpravodajství. Je to efektivnější a levnější zpravodajství, ale zároveň je vytvářeno v televizní kvalitě a divák ho může sledovat v situacích, kdy je co vysílat.

O zpravodajském televizním kanále tedy stále neuvažujete?

Neuvažujeme.

Dlouhodobě jsem zastáncem toho, že v malé zemi, jako je Česká republika, je budování ryze zpravodajského televizního kanálu pro komerční televizi nákladné a není efektivní. Jeho výtěžnost je podle mě nedostatečná.

Má ale internetové zpravodajství v kombinaci s televizním takový divácký dopad?

Není to tak, že by TN Live podpořilo sledovanostviz Rating televize nebo obráceně. Zasahuje ale jinou skupinu lidí. Když jsem mluvil o tom, že všem televizím v květnu kleslo večerní zpravodajství, tak na druhou stranu vidíme, že se enormně zvyšuje návštěvnost našeho webu TN.cz, a tím i sledovanostviz Rating internetového zpravodajství TN Live. Jsou to jiné typy lidí, které konzumují zpravodajství. Naší základní filozofií je vytvářet zpravodajství a doručovat ho vhodnými cestami k různým skupinám diváků nebo čtenářů. Něco dáme do televize, něco na internet, něco na sociální sítě. To je budoucnost. Reportáže, které vyrobíme, jen přizpůsobujeme tomu, kde je lidé přijímají. Tím oslovujeme jiné divácké skupiny a zvyšujeme celkový vliv zpravodajství.

Nejde ale říct, jaký je ten souhrnný dopad…

Je to bohužel obtížné. Velký počet diváků stále sleduje televizi, u internetu se navíc lidé mění v průběhu dne a zpravodajství nesledují celý den. Někdo přijde na web 20krát denně a stráví zde 10 minut. Nelze to zjistit prostým součtem. V dnešní době ale není tak podstatné, jestli reportáž uvidí v televizi, na internetu nebo na sociálních sítích. Mladí lidé konzumují většinu zpráv jen na sociálních sítích. Když na sítích nebudeme, tak přijdeme o část publika, protože tito lidé si večer televizi nepustí. Pak je tady skupina lidí, která bez televize nemůže fungovat. Další skupina přes den poslouchá rádio, chodí na web a o základních událostech dne má přehled. Přesto si večer pustí televizní zpravodajství, protože vyhledává zpravodajský souhrn dne. Televizní zpravodajství má i přes velký růst internetu na lidi největší dopad.

Přizpůsobujete obsah reportáží a jejich podobu typům sociálních sítí?

Příspěvky jednotlivým sociálním sítím přizpůsobujeme. Například od nejmladší generace patnáctiletých nečekáme, že si večer pustí televizní zpravodajství. Zároveň ale o mladou generaci nechceme přijít. Pro ně proto připravujeme zpravodajství například na TikToku. Když jsme s tím začali, tak si řada lidí myslela, že je to nesmyslné. Není to pravda. Ano, je to rychlé, krátké sdělení, ale na některých máme i stovky tisíc zhlédnutí. Není ani pravda, že by se mladí lidé o zpravodajství nezajímali. Zajímá je jen něco, možná ve zkratce a zábavnější formou. Každá sociální síť má pro to, abychom na ní zpravodajství tvořili, význam. Na TikToku jsme u nejmladších diváků úspěšní a věříme, že když s touto generací budeme pracovat, tak si nás v pozdějším věku najde - ať už na internetu u TN Live, nebo v televizi u Televizních novin. Už dnes bojujeme o mladé, aby s námi byli, až budou starší.

Na TikToku jsme u nejmladších diváků úspěšní a věříme, že když s touto generací budeme pracovat, tak si nás v pozdějším věku najde - ať už na internetu u TN Live, nebo v televizi u Televizních novin.

Připravujete speciální vysílání pro senátní a komunální volby?

K senátním a komunálním volbám předvolební zpravodajství chystáme, ale jsou to přece jen volby, které jsou méně centrální, proto se jim nebudeme věnovat tak intenzivně jako parlamentním volbám. Událostí číslo jedna jsou pro druhou polovinu roku prezidentské volby, kde chystáme řadu překvapení.

Ještě na závěr: jak odhadujete vývoj diváckého zájmu o televizní zpravodajství ve druhém pololetí letošního roku?

Věřím, že divácký útlum, který přišel letos v dubnu a v květnu, je dočasný. V červnu se už začala sledovanostviz Rating zlepšovat, pak ale přišly prázdniny. Myslím si, že na podzim se lidé k televiznímu zpravodajství vrátí.

Zdroj: mediaguru.cz

Načítání dalších...