Příslušníci generace beta se rodí od 1. ledna letošního roku. Alespoň tak to tvrdí média v anglickém jazyce, která se odvolávají na demografy a sociology. Tato kategorizace se hojně používá také v Německu. Podle ní jsou příslušníci generace beta další věkovou kohortou, která potrvá přibližně do roku 2040. Jejich předchůdci byli členové generace alfa a Z (často označované jako generace Z ). Do jaké míry jsou ale taková označení seriózní a smysluplná?
„Jsou to spíše populárně-naučné kategorie,“ vyjádřil se Rüdiger Maas, výzkumný pracovník v oblasti generací, autor knihy Konflikt der Generationen. Sociolog a výzkumník mládeže Klaus Hurrelmann k tomu dodává: „Tyto kategorizace se staly velmi běžnými jak v odvětví marketingu a reklamy, tak ve světě vědy.“
Baby boomers a mileniálové
Přibližně každých 15 let se na scéně objeví nová generace. Po početném a sebevědomém baby boomu přišla v letech 1965–1979 generace X neboli generace golf. Pro tu byla charakteristická období vysoké nezaměstnanosti. Poté přišla generace Y, známá také jako mileniálové. Šlo o jedince narozené v letech 1980 až 1994, někdy – v závislosti na kategorizaci – až do konce 90. let. Ti jako první už ve svém mládí nezažili konflikt mezi Východem a Západem, zato zažili teroristické útoky z 11. září 2001 a finanční krizi.
Lidé, kteří se narodili mezi lety 1995 a 2010, naopak patří do generace Z, která se v posledních letech dostává do titulků novin obzvlášť často, mimo jiné proto, že jim prý chybí pověstná „dobrá německá pracovní morálka“.
Toto rozdělení je samozřejmě poněkud svévolné. Děti narozené od 1. ledna se nijak neliší od těch, které se narodily na konci roku 2024. „Je to spíš něco jako znamení zvěrokruhu,“ říká Maas. S určitou věkovou skupinou jsou někdy spojovány i jevy, které pro nejsou charakteristické pro danou generaci jako celek. K tomu patří podle Mase například i tvrzení, že se generace Z ztotožňuje s klimatickým hnutím Fridays for Future a tématem trvalé udržitelnosti. Studie jeho Institutu pro výzkum generací ukázala, že se s těmito tématy ztotožňuje jen asi 15 % mladých lidí.
Jsou dnešní teenageři generací koronavirové pandemie?
„Základní myšlenka věkových kohort je věrohodná,“ říká Hurrelmann. „Války, převraty a technické inovace zanechávají na osobnostech lidí stopy. To platí zejména pro období dospívání, kdy se lidé formují na celý život. Každý je samozřejmě jedinečný, ale existuje i mnoho podobností.“ Například jedince, kteří byli v pubertě kolem roku 2020, velmi silně ovlivnila pandemie koronaviru.
Generační rozdíly každopádně existují. Je to vidět i na běžných každodenních věcech. Starší lidé zvoní u dveří, namísto aby přes WhatsApp poslali zprávu: „Jsem dole“. Je to pro ně velmi důležité. A často také rádi telefonují namísto posílání hlasových zpráv.
„Studie ukazují, že to vede ke značné nejistotě. Skoro by se dalo říci, že jde o 'generaci pandemie koronaviru',“ říká vědecký pracovník. Je však třeba také zmínit, že ne všichni mají stejné zkušenosti: „Je obrovský rozdíl, zda jsem zažil pandemii koronaviru ve stabilní domácnosti, kde rodiče dobře vydělávali a mohli pracovat z domova, nebo jsem byl dítětem rodičů, kteří měli ekonomické problémy a měli to opravdu hodně těžké. Tyto rozdíly se velmi snadno maskují klišovitým škatulkováním na jednotlivé generace,“ říká Hurrelmann.
Bude generace beta generací umělé inteligence?
Maas říká: „O nové generaci lze mluvit vždy, když se výrazně změní životní okolnosti.“ Například proslulá generace Z, která zahrnuje jedince narozené přibližně v letech 1995 až 2010, je první generací, která vyrostla se sociálními médii a pro niž je kyberprostor naprostou samozřejmostí. Důsledky tohoto vývoje lze jen stěží přeceňovat.
„Příslušníci generace Z se svého chytrého telefonu dotknou zhruba 4–5tisíckrát denně a odemknou jej několiksetkrát,“ vysvětluje Maas. „Dá se říci, že ještě nikdy v historii lidstva nebyl žádný předmět brán do ruky a používán tak často.“
U lidí, kteří se narodili po 1. lednu letošního roku a jsou označováni jako „generace beta“, Maas očekává, že budou ještě více digitalizovaní a především ovlivnění umělou inteligencí. „Většina z nich bude vykonávat zaměstnání, která dnes ani neexistují. Ocitnou se na trhu práce, kde nebudou mít žádné zkušenosti a nikoho, kdo by je zaučoval, protože budou první.“ Navíc je to svět, ve kterém je stále obtížnější poznat, kterým informacím lze věřit. Co je skutečně pravda, co je generováno umělou inteligencí – a co není? Maas je přesvědčen: „Realita života dnešních dětí nebude díky umělé inteligenci jednodušší a pohodlnější. Naopak, bude mnohem složitější a náročnější.“
Hurrelmann se domnívá, že o generaci Beta toho zatím nelze s jistotou říci mnoho – až na jednu věc: bude to pravděpodobně nevelká generace, protože porodnost v současné době klesá. „I u současných parlamentních voleb je 60 % osob, které mají právo volit, ve věku 50 let a více. Generace beta na tom nic nezmění.“
Zdroj: absatzwirtschaft.de