TELEVIZE JE STÁLE NEJDŮVĚRYHODNĚJŠÍM ZDROJEM ZPRAVODAJSTVÍ A PUBLICISTIKY, UVÁDÍ ZPRÁVA RESSOLUTION

Televize zůstává významným pilířem zpravodajství a stále se těší vysoké důvěře a využívání. Prokázala to i studie ResSOLUTION nazvaná Zpravodajství ve věku mediální fragmentace, která v roce 2024 mapovala zpravodajské chování české internetové populace. Přinesla celou řadu dat, která ukazují, že televize si i ve věku digitálních platforem drží své pevné místo.

Tři čtvrtiny účastníků průzkumu souhlasí, že sledovat zprávy pro ně znamená být v obraze, být nad věcí a fungovat ve společnosti. V roce 2024 sledovalo televizní zpravodajství denně 49 % lidí, v roce 2025 deklarují denní sledování 4 z 10 respondentů. Oproti roku 2020, kdy televizní zprávy sledovaly denně necelé dvě třetiny lidí, to představuje pokles o 25 procentních bodů. Důvodem je rozsáhlý trend fragmentace médií a zpravodajských návyků.

Zpravodajství sledují denně spíše starší lidé

Jednou ze změn je, že se lidé přesouvají k méně častému sledování, to znamená, že stoupl podíl těch, kteří televizní zprávy sledují jednou týdně nebo méně. Televizní zpravodajství konzumují denně spíše lidé vyššího věku.

Denní konzumace televizního zpravodajství podle věku a vzdělání



Mezi média, která jsou denně využívána jako zdroje zpravodajství, patří zejména internet, televize a rozhlas. Stejně jako v minulosti se do TOP 20 denně nejvyužívanějších zpravodajských médií nedostal žádný tištěný titul.



Při dotazu na první volbu pro získání čerstvých zpráv uvedlo 24 % respondentů televizi. V žebříčku ji předstihl pouze internet (69 %), zatímco sociální sítě (10 %) a rozhlas (6 %) zaostávají.

První volba pro čerstvé zprávy



Nejvyužívanějšími zdroji denní konzumace zpravodajství jsou mezi televizními stanicemi ČT1, Nova a ČT24. ČT1 si oproti roku 2020 pohoršila o 7 %, Nova o 12 %. Také u ČT24 došlo k výraznému poklesu – o 11 %. TOP 5 doplňuje stejně jako před čtyřmi lety Prima a CNN Prima News. Zatímco na Primě došlo stejně jako u jiných stanic z TOP 5 k určitému poklesu zájmu o zpravodajství, na CNN Prima News zůstává denní sledovanost stejná.

Preferovaná témata

Zájmy české populace jsou různorodé, stejně tak pestrá je motivace, která se skrývá za výběrem konkrétního obsahu. Mezi témata, která jsou pro publikum zajímavá, patří ta, která naplňují potřebu informovanosti a orientace ve světě, zejména aktuální politické dění, regionální zprávy, praktické informace jako je počasí a dopravní situace.

Druhou skupinu tvoří témata spojená s odpočinkem a zájmem o volnočasové aktivity – například kultura, věda nebo sport. Tato témata často reflektují osobní záliby a profese respondentů.

Třetí oblast představují poutavé, často bulvarizované zprávy ze života – krimi, showbyznys, katastrofy nebo investigativní kauzy. Tyto zprávy přitahují pozornost svou dramatičností, emocemi a schopností vyvolat osobní reakci – představu, že se to „mohlo stát i mně“.

Zajímavé je také zjištění, že část publika si témata nevybírá cíleně. Zpravodajství přijímá tak, jak přichází, typicky ve večerních televizních zprávách. Teprve v případě, že je něco zaujme, začnou si dohledávat podrobnosti. Tento přístup potvrzuje silnou pozici přehledových zpravodajských formátů, zejména právě těch televizních.

Videoforma zpravodajství je atraktivní

Krátké zpravodajské video je podle výsledků studie jednou z nejpreferovanějších podob zpravodajství v rámci videoforem. Živé vysílání sleduje alespoň občas až 42 % dotázaných.

Živé zpravodajské vysílání / online přenosy



Atraktivita videa spočívá zejména v jeho „reálnosti“, tedy možnosti „vidět to na vlastní oči“ – často z místa dění. Jde navíc o komplexní vjem, neboť video kromě samotné zprávy nabízí i vizuální kontext a detail.

Online sledování zpravodajství a publicistiky

Oblíbenost zdrojů zpravodajských videí na internetu se za poslední čtyři roky nijak významně nezměnila. Nejčastěji je respondenti sledují na zpravodajských serverech (60 % těch, kteří zpravodajská videa sledují), za kterými s odstupem následují sociální sítě (44 %). 3 z 10 respondentů obvykle využívají video servery a čtvrtina stránky televizních stanic. Prostřednictvím zpravodajských aplikací sleduje publicistická videa pouze desetina dotázaných.

Osobní sdílení informací

Studie ukazuje, že lidé zprávy sdílejí nejen kvůli obsahu samotnému, ale také kvůli emocím, které v nich vyvolávají – a právě televizní zpravodajství sehrává v tomto směru důležitou roli.

Sledování zpráv v televizi často navozuje okamžik sdílení, k němuž dochází, když více lidí ve stejný čas sleduje totéž. Zprávy z televize jsou pak často diskutovány následně při osobních setkáních nebo ve skupinových chatech. Sdílení tedy neprobíhá neosobním způsobem, jako je pouhé přeposlání odkazu na článek na internetu. Nejčastější je ústní sdílení – v rozhovorech s rodinou, přáteli či kolegy – které je pro většinu lidí přirozenější, bezpečnější a méně konfliktní.

Televizní zpravodajství tak působí jako společenský impuls k rozhovoru a je „spouštěčem“ sdílení emocí a názorů – ať už jde o radost, nával zlosti, nebo potřebu informovat ostatní. Lidé často reflektují, co ve zprávách viděli, a přenášejí tuto zkušenost dál. To potvrzuje význam televize nejen jako zdroje informací, ale také jako média, které formuje společné prožívání zejména během mimořádných událostí, jako jsou volby, katastrofy nebo významné sportovní přenosy.

Televize je nejdůvěryhodnější médium

Ze studie také vyplývá, že 45 % respondentů považuje televizi za důvěryhodný zdroj. Podíl účastníků výzkumu, kteří považují televizní zprávy za důvěryhodné, se přitom meziročně výrazně nemění. V těsném závěsu následuje rozhlas (44 %). Internet s 38 % patří k méně důvěryhodným mediatypům, nicméně ne všechny internetové zdroje jsou vnímány stejně. Zpravodajství na tuzemských zpravodajských webech důvěřuje přibližně polovina lidí, o něco více než třetina považuje za důvěryhodné zahraniční weby. Naopak, řádově nižší důvěře se těší sociální sítě, což se odráží v potřebě uživatelů tyto informace ověřovat. Na konci žebříčku je tisk s 33 %.

Přestože se mediální chování populace mění, televize i nadále zůstává klíčovým aktérem zpravodajské scény. Její síla spočívá nejen v dosahu, ale především v důvěře, kterou si dlouhodobě udržuje. A ačkoliv čím dál větší digitalizace vede k změně návyků, v dobách krize nebo nejistoty je to právě televizní obrazovka, ke které se lidé stále vracejí. Televize tak stále úspěšně plní roli hlavního informačního i emocionálního média, které zajišťuje okamžitý přístup k ověřeným informacím a zároveň vytváří prostor pro sdílení s ostatními členy domácnosti nebo společnosti.

 

O studii

Zprávu „Zpravodajství ve věku mediální fragmentace“ zpracovala výzkumná agentura ResSOLUTION Group. Studie byla provedena v červnu 2024 a zahrnovala dvě části – kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část byla realizována formou online dotazování na reprezentativním vzorku 1 012 respondentů z internetové populace ČR ve věku 15+ let. Sběr dat probíhal prostřednictvím National Sample CZ. Kvalitativní část pak byla doplněna o hloubkové individuální rozhovory s respondenty ve věku 18–60 let z různých krajů České republiky. Výzkum dodržoval metodické standardy organizací ESOMAR a SIMAR, které garantují vysokou úroveň kvality dat.